Jules Verne

Ze Země na Měsíc (1865, De la Terre à la Lune) patří se svým pokračováním Okolo Měsíce (1870, Autour de la Lune) ke známým vědeckofantastickýmrománům francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Román Okolo měsíce je dokonce první Vernovou knihou, která vyšla česky, a to už v roce 1870. České názvy některých dalších vydání jsou také Do měsíce a Kolem měsíce.

Filmová zpracování

Román Ze Země na Měsíc se stal roku 1902 velkou inspirací pro francouzského režiséra Georgese Mélièse. Ten v tomto roce na jeho základě natočil prvnívědeckofantastický film vůbec. Šlo o titul Le Voyage dans la Lune (Cesta na Měsíc) v délce trvání šestnácti minut. Ve filmu však hlavní hrdinové na Měsícipřistanou a prožijí zde další dobrodružství založená na knize První lidé na Měsíci od Herberta George Wellse.

Dalšími známými filmovými adaptacemi románu jsou:

• From the Earth to the Moon (1958, Ze Země na Měsíc, USA) režiséra Byrona Haskinse,
• Rocket to the Moon (1967, Raketa na Měsíc, Spojené království) režiséra Dona Sharpa,
• kreslený film From the Earth to the Moon (1970, Ze Země na Měsíc, USA) režiséra Tila Kiweho.

Česká vydání obou románů

• Cesta kolem Měsíce, Spolek pro vydávání laciných knih českých, Praha 1870, přeložil a upravil P. R.
• Do Měsíce, J. R. Vilímek, Praha 1894, přeložil Jaroslav Čermák,
• Cesta kolem Měsíce, Rudolf Štorch, Praha 1895, dle Vernea vypravuje František Hurt,
• Se Země na Měsíc, Bedřich Kočí, Praha 1907, přeložil Jaroslav Horký, znovu Eduard Beaufort 1910.
• Kolem Měsíce, Bedřich Kočí, Praha 1907, přeložil Jan Bohuslav, znovu Eduard Beaufort 1910.
• Do Měsíce, J. R. Vilímek, Praha 1912, přeložil Jaroslav Čermák, znovu 1920, 1924, 1929.
• Se Země na Měsíc, Mladá fronta, Praha 1956, svazek obsahuje i Okolo Měsíce, přeložila Alena Hartmanová, znovu 1979 a Mustang, Plzeň 1996
• Do Měsíce, Návrat, Brno 1995, přeložil Jaroslav Čermák, znovu 2004.
• Ze Země na Měsíc, Návrat, Brno 1996, přeložil Jaroslav Horký, znovu 2007.

Technické omyly

Jules Verne se při psaní obou románů dopustil mnoha technických omylů. Některé z nich byly nejspíš způsobeny tehdejšími nedostatečnými znalostmi, většina ale byla vědomou daní za dramatickou výstavbu díla.

• Litina, kterou autor navrhl, je pro dělo značně nevhodný materiál (je křehká).
• Přetížení při startu by posádku okamžitě rozdrtilo.
• Rychlost plynů nálože nebyla dostatečná pro udělení potřebné rychlosti.
• Odpor vzduchu by relativně lehkou střelu téměř okamžitě zastavil.
• Stav beztíže by trval po celou dobu letu.
• Ve vzduchoprázdném prostoru by nešlo otevírat okna pro pozorování.
• Dopad na hladinu oceánu by byl opět svým přetížením smrtící.

Podobnost se skutečnou výpravou na měsíc

• Dělo se jmenovalo Kolumbiáda (Columbiad), velitelský modul Apolla 11 se jmenoval Columbia.
• Posádku tvořili tři muži
• Verneovo dělo bylo umístěno na Floridě, mise Apolla startovaly také z Floridy
• Přistání proběhlo podle Verna do oceánu, program Apollo také přistával do oceánu

Děj

Romány, které na sebe bezprostředně navazují, vyprávějí o odvážné kosmické cestě tří přátel (kapitán Nicholl, Impey Barbicane a Michel Ardan), členů Gun Clubu z Baltimore, kteří se rozhodli překonat zemskou tíži v projektilu vystřeleném z obrovitého děla Kolumbiada namířeného na Měsíc. Toto dělo mělo délku devět set stop (asi 270 metrů), ráži devět stop (cca 2,7 metru), sílu stěn šest stop (cca 1,8 metru) a vážilo šedesát tisíc tun. Bylo zakopáno kolmo do země a vzhledem k tomu, že výstřel měl zasáhnout Měsíc, bylo rozhodnuto umístit dělo na Floridu nedaleko místa zvaného Stone's Hill (o sto let později startoval první skutečný let na Měsíc z mysu Canaveral, vzdáleného jen 250 kilometrů od tohoto místa).

Start výpravy byl v pravdě velkolepý. Na Floridu přijelo několik miliónů diváků, plamen výstřelu byl pozorovatelný do vzdálenosti sto šedesáti kilometrů, všichni přihlížející byli povaleni, došlo k četným zraněním a častým jevem bylo přechodné ohluchnutí.

V další části vyprávění líčí autor osudy hrdinů od okamžiku výstřelu po celou dobu letu. Čtenář tak s nimi prožívá stav beztíže, který zažijí při dosažení tzv. „neutrální čáry“, kde je stejná přitažlivost Země i Měsíce, sleduje s nimi jejich dojmy a pozorování prováděná dalekohledem i okénkem střely, když oblétávajíMěsíc, a nakonec je svědkem šťastného přistání projektilu do moře na Zemi.

Postava Michela Ardana byla vytvořena podle slavného francouzského fotografa Nadara (pozpátku Ardan) (1820 – 1910).

ZDROJE:

• Francouzský text románu Ze Země na měsíc na stránkách projektu Gutenberg
• Francouzský text románu Okolo měsíce na stránkách projektu Gutenberg
• Anglický překlad obou románů na stránkách projektu Gutenberg
• La bibliothèque - Jules Verne - francouzsky
• http://www.wikipedia.org.